Kishan Rádžaram+ Kelsey Hayes

Místo: Džungle
Čas: Večír
Černý tygr už dlouho hlídal mýtinu kde jistí lidé přenocovali. Poznal aspoň jeho bratra.. Rene.. Po třista letech ses dostal ven. Já ti říkal dávej si pozor. odfrkl si v hlavě. Věděl že ho bratr bude hledat, ale Ren měl smůlu. Kishanovi léta v divočině a černá kůže zajištovali nad starším bratrem výhodu. Kroužil okolo tábora aby h bratr nenašel. Bratříček ho ani tak nezajímal, jakožto dívka kterou tam každý den nechával. Pozorně sledoval jak se s ní jeho bratr loučí, bylo vidět že nechtěl. Kishan se ušklíbl
Viděl dívku jak přilážela k ohni. Chápejte aby tam neměla divoké šelmy, tahle divoká šelma se však trochu lišila. Vyrazil z křoví, na první pohled si ta dívka musela myslet že tam jde puma.. Při lepším pohledu však musela zjistit že to je černý tygr. Kishan se chvíli díval do ohně pak se otočil na ni. Chvilku stál na čtyřech. A pak když byl kousek od ní se proměnil na člověka ze slovy. "Chápu proč se mému bratrovy líbíš.." Ačkoliv zněl docela pobaveně. Byla v tom nejistota . Jakoby svůj hlas dlouho nepoužil.

"Vrať se brzy." Špitla a tak se trochu neochotně rozloučila s Renem, který zrovna opět odcházel. Ale ne na dlouho, věděla, že se vrátí. Nemohla v tom mít jistotu, mohl prostě sbalit svých pár švestek -vlastně žádné neměl- a zmizet, ale ona si byla jistá, že by ji tam samotnou nenechal. Nebo snad nechal? Od těchto myšlenek však rychle upustila, jakmile jí zmizel z dohledu.
Sedla si na zem a začala rozdělávat oheň do připraveného ohniště. Proč? Muselo být kolem dost všemožných šelem a tak je chtěla udržet co nejdál od sebe, protože by se sama asi neubránila, takže oheň byla její jediná ochrana. Tedy to si myslela, dokud nezaslechla šustění keře. Když se podívala tím směrem, blížilo se k ní velké, černě zbarvené zvíře -chvíli ani nevěděla, o jaký druh se jedná, ale později poznala tygra. Černý tygr? Vystrašená Kelsey vypískla a snažila se tak v sedě, jak byla, odsunout se dál od něj. Když se ale proměnil ve svou lidskou podobu, vše jí rychle došlo a jeho slova jí k tomu napomohla -tedy, částečně ji zmátla. "Co prosím?" Povytáhla obočí a nechápavě si ho prohlížela.

Jeho rty se mírně zvlnili do potěšeného úsměvu když slyšel ten křik. Fajn. dost srandy, je čas si vážně promluvit. Mírně pokýval hlavou, při čemuž udělal menší poklonu. Stále si pamatuje na slušné vychování. "Slyšela jsi dost dobře" usmál se pak si však dal ruku na srdce. "Jsem Sohan Kishan Rádžaram. Renův bratr..Předpokládám že mě tu Ren již těch pár dnů hledá" věnoval mírný úsměv. "Takže ano..vlastně vás sleduju už od toho dne co jste tady" přikývl na nevyslovenou otázku. A koukl na ni. "Omlouvám se za to že jsem vás vyděsil" dodá a nadechl se. Rozhlédl se, "Jinak nemusíte se bát..Ostatní šelmy oheň skutečně odežene" dodá takovou zajímavou informaci.

Stále se na něj mračila, protože byla docela naštvaná, že ji tak vyděsil. I když se za to později omluvil, ale to už předbíhám. Jako první řekl 'Slyšela jsi dobře,' nad čím jen ohrnula ret, jako kdyby to byla nějaká odpověď.
Po jeho představení jen založila ruce na prsou, uraženě zvedla bradu a uhnula pohledem, načež i zavřela oči. Seděla v tureckém sedu. "Snad si nemyslíš, že si to jméno budu pamatovat." Odsekla jako kdyby bez zájmu a snažila se opomenout fakt, že je podobný svému bratrovi. A taky docela hezký -nicméně to neměnilo nic na tom, že na něj byla naštvaná i když v podstatě nic neudělal. Zatím. Až po tom, co vyřkl tu další větu, vyletěla ze svého místa a rázem už stála u něj a natahovala se, aby mu dala facku.
"Ty sobče! Ty blbče!" Rozkřikla se a vzteky byla celá rudá. "Jak jsi nás tu mohl nechat?! Sakra! Proč jsi nepřišel dřív? Nemusela jsem spát tady v té zatracené komáry prolezlé přírodě." Poslední slovo přímo znechuceně prskla a stále se na Kishana mračila a propalovala ho vražedným pohledem. Na nic dalšího, co říkal už nereagovala.

"Stačí pouze Kishan..Mému bratrovy taky neříkáš celým jménem no ne?" Ušklíbl se. Protáhl se, bylo slyšet křupání. "A stejně..co tu s Renem děláte? Naposledy jsem se mu ještě snažil pomoct když ho chytli pytláci..Ale to je už dávno.." řekl a podíval se na ni.
Když už byla u něj, než se Kelsey nadála byl Kishan o kus dál. "Klídek, nech mě to vysvětlit. Potřeboval sem vhodný čas, ostatně to brzo poznáš. Ren mě nenávidí, proto nevím proč mě tu hledá. ALe aby jsem pokračoval, ostatní dny byl Ren moc blízko, všiml by si mě. A já se s ním nechci rvát" dal ruce nahoru.
"Když tu s tebou zůstanu uvidíš jak jsem to myslel" řekl. "ALe chci vědět aspoň jedno..Jak se jmenujete?" zeptá se

Steřlila po něm pohledem, stále tak nenávistným, zvláště, když byl najednou zase o kus dál. "Co tu děláme? Hledáme tě! To víš sám. A ani ses neukázal." Poslední dvě věty řekla spíš zklamaně. Viděla ho sice poprvé, ale vždy si ho představovala jako nějaké Renovo dvojče, on měl ale světlejší vlasy a hnědé oči. Byl jiný, než Ren. Zkoumala jeho rysy, i když se stále tvářila tak naštvaně, led roztával. Hned se ale zase kupil. Vždycky si něco našla.
"Je mi jedno, jakej máte vztah!" Křikla na něj a rozmáchla rukama. Zase přišla do jeho těsné blízkosti a ukazováčkem ho bodla do hrudi. Udělala krok dopředu, takže ho donutila, aby couval tak, jak jde. "Ty jsi bezohledný. Zjevně úplně slepý a nejraději bych tě praštila, ale už jednou se mi to nepovedlo. Zvyšovala s každým krokem i slovem hlas.
"Kelsey Hayes. A jsou mi jedno nějaké tvé princeznovské způsoby, tohle je k čertu jednadvacáté století a já nejsem plnoletá, takže mi laskavě tykej!" Jak byla naštvaná, její hlas byl téměř hromový. Zpříma se mu dívala do očí a stále se mračila, jako kdyby nechtěla povolit.

Zavrčí, a to znělo jako jako vrčení tygra.
"Jasně vím že mě hledáte ale z jakého důvodu?!" Řekl už docela varovně. Přivře očia naštvaně se podívá na Kelsey. "Jedno ti to být může. Ale mě jde o to že se na mě Ren vyprdnul. Takže nechápu PROČ mě tu hledá" zase zdůrazní to co by chtěl vědět. Když přišla do jeho blízkosti a ukazováčkem ho pichla do hrudi. Jemně chytl její ruku a dal ji zase od sebe. "Já jsem trpělivý ale tygr by tohle vydržet nemusel" vzpřímené koukne do jejich očí. "Bezohledný? Nechceš k tomu přidat i sobecký namyšlenec který je nejhorším bratrem?!" Začínala ho štvát to se nikomu už dlouho nepovedlo. "Oó tak slečince se nelíbí když je někdo slušně vychovaný.. fajn budiž.. ale jak si můžeš být jistá že tě tu Ren nenechá? Dneska mířil docela daleko" významně na ni koukl.

Když zavrčel, nepatrně nadskočila a udělala krok dozadu. Nemůže si na nic hrát, děsil ji. Nebo spíš jeho tygří já. Věděla, že za to nemůže, že je to prokletí, ale přesto se neubránila vyděšenému pohledu, který si ani neuvědomovala. Snažila se být statečná, ale vztek už v ní nevřel a tak ztratila svou supersílu. Teď byla jen vyděšená holka, která neumí kontrolovat svůj výraz tváře. Chvíli se na něj tedy dívala a mlčela, než odpověděla.
"Kvůli zlomení kletby." Řekla aniž by chtěla tiše, jelikož ji právě zrovna zradil hlas, za což se proklínala.
"A to si vyřeš s bratrem." Odsekla a odvrátila od něj pohled, který už opět nabiral obvyklého vztekleho Kalsey Hayesovského výrazu. Založila ruce na hrudi a zamračila se. Jeho slova ji navíc vůbec neuklidnila.
"Ne." Odsekla znovu a letmo se na něj podívala. "Neznám tě, abych tě natolik soudila." Odfrkla si a otočila se k němu zády. Vydala se ke svému ohništi a sedla si na mikinu, aby nemusela být na zemi.
Při jeho dalších slovech ji zamrazilo. Šokovaně se na něj podívala a jemně zakroutila hlavou. "Jak to s tím souvisí?" Zatřásl se jí hlas a dívala se na Kishana, jako kdyby ji právě probodl skrz na skrz mečem. "On by mě tu nikdy nenechal." Odpověděla nakonec zcela jistým hlasem a odvrátila od něj pohled k ohni.

Nadechl se. "Nechci tě děsit" zavrtí hlavou. "Ale moc provokuješ" byl upřímný prostě byl. Však tohle konstatoval když viděl její výraz. "To můžu rovnou říct že s vámi nejdu" zavrtí hlavou. Prokletí bere jako trest který si má odpikat za své činy.
Došel k ní. "Můj čas zde nebude dlouho. A omlouvám se.. Nikdy jsem se takhle nechoval... Ale prosím nechovej se jako malé dítě. To se otáčí zády" zamumlal a Koukl jí do očí. Smutně si povzdechl. "Souvisí s tím . Že by si mohl myslet že pro tebe bude lepší zůstat tady než aby jsi se s ním někam hnala.. nemyslí to zle. Ale mnohokrát tím ublíží více než si myslí" zavrtí hlavou.
"Myslím že ho znám líp než ty.. Ren je hodný. Ale někdy moc nekouká.. A už bude brzo večer a ještě tu není"

Znovu se mračila a to i když se nedívala na Kishana, ale na plápolající plamínky ohně. "A proč?" Zeptala se, aniž by spustila pohled z ohně a povytáhla obočí. Nasadil jí brouka do hlavy, začínala se bát, že by ji tam Ren opravdu nechal. Ale to by přeci neudělal. On ne, on nikdy. Snad. "Oproti tobě malé dítě jsem." Porotočila očima a letmo se podívala na Kishana. Potom ale zase rychle svůj pohled stočila k ohni. Ale jakmile začal znovu muvit, podívala se na něj a tentokrát už neuhýbala. "Nenechá mě tu." Zakroutila hlavou, jako kdyby si tím mohla být stoprocentně jistá. "Vím to." Dívala se mu přímo do očí i přes tu vzdálenost. "Vím." Zopakovala trochu tišeji, spíše pro sebe a znovu se zahleděla do ohně. Nepřítomně pozorovala plamínky a přemýšlela. Co když má Kishan pravdu?

"protože je tahle kletba pro mě trestem.. udělal jsem věci kterých lituji každý den. To že musím být tygr je trest" pokýve hlavou.
"Narážet na věk.. jak dospělé" ušklíbl se. Díval se jí do očí. Poslouchá ji. Chvílí mlčí. "mám dojem že si tím nejsi jistá" pokýve hlavou.
"Nuže .. asi bych měl jít" řekl

Zvedla se ze země a trochu se k němu přiblížila, aby mu zase pořádně viděla do očí -musela se člověku dívat do očí, když s ním mluvila. I když on nebyl tak úplně člověk, ale původně ano. Původně. Bylo jí líto, jak to pro něj muselo dopadnout a jaké následky si nesl. Ale šlo s tím něco udělat, jenomže on nechtěl. Bylo to tak složité, až se jí z toho motala hlava.
"Nic tak špatného jsi přece neudělal." Mírně nakrčila obočí, tentokrát však spíše lítostí, protože byla velmi empatická a soucit v ní potlačoval vztek, tudíž nemohla být ani tolik uražená.
O tom věku a dospělosti -no nereagovala. Řekla by asi něco zlého a to zrovna v tu chvíli nechtěla. Nasucho polkla a zakroutila hlavou k další větě. Byla si jistá, musel dojít. Musel, ne?
"Počkej tu prosím, než dojde." Zažadonila a ohlédla se za sebe. Mohlo by ji přece cokoli napadnout, snad tohle v něm probudí nějaký ochranářský pud a počká. Třeba ho i zvládne přesvědčit.

Koukl na ni, i on se jí koukl do očí když už k němu tedy přišla. On byl opravdu jiný než bratr, pykal za to co provedl.
"Ale udělal. A neuplyne den od toho dne co si svůj čin vyčítám" zavrtí poníženě hlavou.
Nadechl se.
"I kdyby jsem tu počkal za chvíli to vyprší a já se budu muset proměnit..A s tygrem si moc nepopovídáš" řekl a uchechtl se. Rozhlédl se. "A pokud vím nejsem ti zrovna po chuti..." vypadalo to že chtěl ještě něco říct. Ovšem náhle zasyčel bolestí a prohnul se, proměnil se v tygra.. No těd si s ní povídat asi nebude.